Ondrej Papajoanu
Current Organizations / Institutes
The organizations/institutes from the scholar's latest article
Ondrej Papajoanu has a total of 10 co-authors. Here are the top co-authors by number of shared publications:
- Hana Vonkova
Charles University
5 shared publications Angie Moore
Charles Univ Prague, Fac Educ, Anchoring Ctr Educ Res, Magdaleny Rettigove 4, Prague 11639, Czech Republic
2 shared publicationsHana Vonkova
Charles Univ Prague, Fac Educ, Anchoring Ctr Educ Res, Magdaleny Rettigove 4, Prague 11639, Czech Republic
2 shared publications- Martin Bosko
Charles University
2 shared publications - Stanislav Bendl
Faculty of Education Department of Education Charles University
2 shared publications Eva Vaňkátová
1 shared publication
Latest Publications
- Open Access
- 29 July 2025
- Published by Taylor & Francis in International Journal of Social Research Methodology
- Vol. 29 (2) , 253-270
Investigating heterogeneity in student reporting behavior using multiple methods: The role of country-, school-, and individual-level variables
- 29 July 2025
- Published by Taylor & Francis in International Journal of Social Research Methodology
- Vol. 29 (2) , 253-270
Open AccessInvestigating heterogeneity in student reporting behavior using multiple methods: The role of country-, school-, and individual-level variables
- Open Access
- 24 November 2023
- Published by Taylor & Francis in Journal of Multilingual and Multicultural Development
- p. 1-19
Analysing gender gaps in foreign language proficiency self-assessment in comparison to test performance among Czech students: the role of foreign language teachers and class grades
- 24 November 2023
- Published by Taylor & Francis in Journal of Multilingual and Multicultural Development
- p. 1-19
Open AccessAnalysing gender gaps in foreign language proficiency self-assessment in comparison to test performance among Czech students: the role of foreign language teachers and class grades
- 12 August 2021
- Published by Springer Nature in Education and Information Technologies
- Vol. 27 (2) , 2181-2205
Student online communication skills: Enhancing the comparability of self-reports among different groups of students
- 12 August 2021
- Published by Springer Nature in Education and Information Technologies
- Vol. 27 (2) , 2181-2205
Student online communication skills: Enhancing the comparability of self-reports among different groups of students
- Open Access
- 20 December 2018
- Published by Masaryk University Press in Pedagogická orientace
- Vol. 28 (4) , 627-662
Analýza metodologických přístupů k výzkumu chování žáků ve školách: problematika neporovnatelnosti žákovského sebehodnocení
Problematika měření výstupů školního vzdělávání je velice podstatná jak pro výzkumníky, tak pro pedagogy z praxe. Můžeme rozlišit dva hlavní typy výstupů: výstupy v oblasti studijních výsledků (např. v matematice, informačních a komunikačních technologiích či dějepisu) a výstupy v oblasti chování (školní kázeň). Oba typy výstupů jsou ve škole hodnoceny a známkovány. Pokud bychom však nechali různé učitele hodnotit znalosti a dovednosti stejných žáků, jejich hodnocení by se nezřídka lišilo, což se týká i hodnocení chování žáků. Vyvstává tak následující otázka: Jak přesně měříme výstupy školního vzdělávání? Tato studie má následující cíle: (a) popsat běžně užívané metodologické přístupy k měření chování žáků ve školách a diskutovat jejich výhody a nevýhody. Konkrétně se studie zaměřuje na analýzu školní dokumentace, rozhovory, pozorování a dotazníková šetření. Sekce zabývající se školní dokumentací obsahuje empirickou analýzu školní dokumentace vybraných českých škol; (b) navrhnout inovativní přístup k měření chování žáků ve školách, který by kombinoval žákovské sebehodnocení a žákovské vzájemné hodnocení s metodou ukotvujících vinět s cílem zlepšení porovnatelnosti získaných dat.
- 20 December 2018
- Published by Masaryk University Press in Pedagogická orientace
- Vol. 28 (4) , 627-662
Open AccessAnalýza metodologických přístupů k výzkumu chování žáků ve školách: problematika neporovnatelnosti žákovského sebehodnocení
Problematika měření výstupů školního vzdělávání je velice podstatná jak pro výzkumníky, tak pro pedagogy z praxe. Můžeme rozlišit dva hlavní typy výstupů: výstupy v oblasti studijních výsledků (např. v matematice, informačních a komunikačních technologiích či dějepisu) a výstupy v oblasti chování (školní kázeň). Oba typy výstupů jsou ve škole hodnoceny a známkovány. Pokud bychom však nechali různé učitele hodnotit znalosti a dovednosti stejných žáků, jejich hodnocení by se nezřídka lišilo, což se týká i hodnocení chování žáků. Vyvstává tak následující otázka: Jak přesně měříme výstupy školního vzdělávání? Tato studie má následující cíle: (a) popsat běžně užívané metodologické přístupy k měření chování žáků ve školách a diskutovat jejich výhody a nevýhody. Konkrétně se studie zaměřuje na analýzu školní dokumentace, rozhovory, pozorování a dotazníková šetření. Sekce zabývající se školní dokumentací obsahuje empirickou analýzu školní dokumentace vybraných českých škol; (b) navrhnout inovativní přístup k měření chování žáků ve školách, který by kombinoval žákovské sebehodnocení a žákovské vzájemné hodnocení s metodou ukotvujících vinět s cílem zlepšení porovnatelnosti získaných dat.
- Open Access
- 15 October 2016
- Published by Masaryk University Press in Pedagogická orientace
- Vol. 26 (3) , 537-559
Aplikace metody ukotvujících vinět v pedagogickém výzkumu: přehled literatury a metodologická doporučení
Dotazníková šetření se (sebe)hodnoticími položkami jsou v pedagogickém výzkumu využívána často. Respondenti však mohou na tyto položky odpovídat rozdílně, tj. volit jiné škálové kategorie, přestože jejich objektivní situace je stejná. Metoda ukotvujících vinět nabízí řešení tohoto problému. Odpovědi na tyto položky koriguje o rozdílné užívání škály a činí je tak porovnatelné. Tento příspěvek si klade dva cíle. Zaprvé poskytnout přehled do této chvíle publikovaných prací z oblastí pedagogického výzkumu, ve kterých byla tato metoda aplikována. Zadruhé shrnout metodologická doporučení týkající se správné formulace a užití ukotvujících vinět. Metoda byla zatím úspěšně aplikována při měření nečestného chování žáků, ICT znalostí a dovedností, spokojenosti rodičů se školou, řízení třídy učitelem a podpory žáků ze strany učitele. Ukazuje se, že respondenti s různými charakteristikami skutečně užívají škálu rozdílným způsobem a že korigování dat s využitím metody ukotvujících vinět může pomoci vysvětlit některá paradoxní zjištění o vztahu vybraných proměnných. Naše metodologická doporučení pro využívání vinět se týkají podpory základních předpokladů metody, diskriminační síly vinět, počtu vinět, obsahové relevance a jazykové složky vinět. Na základě shrnutí dosavadního rozšíření a přínosu této metody pedagogickému výzkumu diskutují autoři možnosti jejího dalšího využití pro měření pedagogických konceptů.
- 15 October 2016
- Published by Masaryk University Press in Pedagogická orientace
- Vol. 26 (3) , 537-559
Open AccessAplikace metody ukotvujících vinět v pedagogickém výzkumu: přehled literatury a metodologická doporučení
Dotazníková šetření se (sebe)hodnoticími položkami jsou v pedagogickém výzkumu využívána často. Respondenti však mohou na tyto položky odpovídat rozdílně, tj. volit jiné škálové kategorie, přestože jejich objektivní situace je stejná. Metoda ukotvujících vinět nabízí řešení tohoto problému. Odpovědi na tyto položky koriguje o rozdílné užívání škály a činí je tak porovnatelné. Tento příspěvek si klade dva cíle. Zaprvé poskytnout přehled do této chvíle publikovaných prací z oblastí pedagogického výzkumu, ve kterých byla tato metoda aplikována. Zadruhé shrnout metodologická doporučení týkající se správné formulace a užití ukotvujících vinět. Metoda byla zatím úspěšně aplikována při měření nečestného chování žáků, ICT znalostí a dovedností, spokojenosti rodičů se školou, řízení třídy učitelem a podpory žáků ze strany učitele. Ukazuje se, že respondenti s různými charakteristikami skutečně užívají škálu rozdílným způsobem a že korigování dat s využitím metody ukotvujících vinět může pomoci vysvětlit některá paradoxní zjištění o vztahu vybraných proměnných. Naše metodologická doporučení pro využívání vinět se týkají podpory základních předpokladů metody, diskriminační síly vinět, počtu vinět, obsahové relevance a jazykové složky vinět. Na základě shrnutí dosavadního rozšíření a přínosu této metody pedagogickému výzkumu diskutují autoři možnosti jejího dalšího využití pro měření pedagogických konceptů.